Českobratrská církev evangelická vznikla v roce 1918 sloučením tehdy existujících církví luterské a kalvínské. Ty zde byli již od roku 1781, kdy po dlouhé době přestalo pronásledování evangelíků. Ti se mohli díky Josefově "Tolerančnímu patentu" přihlásit k jednomu z tolerovaných vyznání (luterskému nebo nebo kalvínskému). Tyto církve se v roce 1918 spojili. 

Poděbradský sbor patřil původně ke kalvínské větvi evangelictví. Vznikl v roce 1895 oddělením od sboru v Libici nad Cidlinou, který vznikl právě v době těsně po vydání tolerančního patentu.

Naše církev se jmenuje „Českobratrská církev evangelická“, někdy používáme zkráceně „Evangelická církev“. Co náš název znamená?

„ČESKOBRATRSKÁ“ znamená, že se hlásíme k tradicím české reformace v době 15. a 16. století, počínaje Mistrem Janem Husem a pak Jednotou bratrskou (tehdejší církev, jejímž členem byl i Jan Amos Komenský).

„CÍRKEV“ je společenství všech, kdo věří v Ježíše Krista a chtějí žít podle jeho příkladu.

„EVANGELICKÁ“ znamená, že to nejdůležitější pro svůj život hledáme v „evangeliu“ – v tom, co říkal a dělal Ježíš Kristus (a co se o tom píše v bibli).

Skupině členů církve na určitém místě říkáme „sbor“ (sbor v Poděbradech, sbor v Nymburce, sbor ve Vsetíně).