„A. L. Jelen, farář v Libici n. C. od r. 1879 do 1895, později farář v Poděbradech, od r. 1895 do 1909. Narodil se 15. května 1848 v Libici n. C. jako syn faráře Jana Jelena, jenž se zasloužil o zřízení kazatelské stanice v Poděbradech, kde prvých devět let sloužil zdejším bratřím Slovem Božím a církevními úkony.

Al. Jelen studoval v Těšíně a Kežmarku. R. 1868 se věnoval lékařství, ale jemná jeho povaha nesnesla studia na [87] mrtvolách a proto se oddal bohosloví a studoval ve Vídni, Halle, Londýně a Edinburghu. Velice si zamiloval anglický národ.

Od r. 1876–1879 byl katechetou v Kutné Hoře, kde též vyučoval angličtině. Dne 25. sprna 1878 byl ordinován v Libici dp. Heřmanem z Tardy (svým švagrem, vrchním církevním radou) v zastoupení superintendenta a instalován dp. seniorem J. Janatou. R. 1879 byl zvolen po odchodu otce na odpočinek jednomyslně farářem. R. 1884 vystavěl novou faru a v r. 1895 nový chrám, jehož však už nedokončil. V té době byl také jeho péčí opraven libický hřbitov. Pomáhal tvořiti se novým sborům v Poděbradech a Opolanech, jež z mateřského sboru libického vznikly.

Jak už v historii sboru i církevních budov je uvedeno, byl 23. května 1895 jednomyslně zvolen farářem nově se utvořivšího sboru v Poděbradech. Byl z nejvzdělanějších farářů evang. reformované církve. Pěstoval styky s Anglií a Skotskem, jež byly celé církvi k velikému požehnání. Zemřel 26. září 1909 milován a vážen všemi, kdož ho znali.

James Baker, anglický spisovatel, o něm napsal: „Způsobem nad jiné význačným ukazuje pravou cenu faráře Jelena ta okolnost, že byl milován i těmi, kdo stáli mimo [88] jeho církev a víru. Byl mužem velikého ducha, který stále pracoval ku povznesení lidské povahy, viděl dobro všude kolem sebe v každém člověku jakékoliv víry; než přece pracuje horlivě a svědomitě pro svou víru vlastní, o níž je z celé duše přesvědčen, že jest ta nejlepší. Poděbradský lékař. Dr. Bouček napsal: Byl nadán jako výborný řečník, ne prázdných slov, ale hlubokého rozumu. A co více platilo, on, jak kázal, tak také žil. Byl pravým příkladem svým věřícím. Se Shakespearem díme: ,Žil šlechetně a živly smíseny v něm tak, že povstat mohla příroda a říci všemu světu: To byl muž!ʻ“ Následuje krátký odstavec o Janu Jelenovi, otci A. L Jelena, rovněž faráři (naposled v Libici 1846–1879). Zápis potom končí tímto apelem: „Sbor poděbradský má mnoho příčin, aby oba tyto věrné služebníky Kristova evangelia zachoval ve vděčné paměti.“

Pozn.: V kronice je přiložena vzpomínky dcery pana faráře Jelena Anděly Pospíšilové na svého tatínka u příležitosti 50. výročí jeho úmrtí.

(sborovou kroniku otevírá Jiří Šamšula)